V 31. díle našeho seriálu „Gramatické chytáky“ se podíváme na dvojici slov STANDARTNÍ a STANDARDNÍ. Kterou variantu máte v textu využít? Je správné pouze užití slova STANDARDNÍ nebo lze v nějaké větě napsat i STANDARDNÍ? Na to se podrobně podíváme v tomto článku.
Seriál GRAMATICKÉ CHYTÁKY je soubor několika článků, které vysvětlují nejčastější chyby v psaném textu. Ty nalezneme nejen ve školních písemkách, referátech a diktátech, ale také například u diplomových prací a úředních dokumentů.
Standartní nebo standardní
Situace je zde velmi jednoduchá. V naší gramatice je jediná správný tvar „standardní“. Slovo pochází z anglického slovíčka „standard“, a v češtině se používá „standardní“ (= obvyklý, běžný) jako odvozené přídavné jméno. Tvar „standartní“ je nesprávný. Pro lepší pochopení si pojďme ukázat několik příkladů ve větách:
Tento hotel nabízí standardní vybavení v každém pokoji.
Při nákupu auta jsme zvolili standardní výbavu.
Naše firma poskytuje standardní záruční lhůtu dva roky.
Učitel očekává standardní úroveň znalostí od všech studentů.
Standardní pracovní doba v naší firmě je osm hodin denně.
Tento produkt splňuje všechny standardní bezpečnostní normy.
V restauraci nabízeli standardní menu i vegetariánské možnosti.
Při objednávce si vybral standardní doručení místo expresního.
Tento počítač má standardní operační systém, který používá většina uživatelů.
Standardní postup při reklamaci zahrnuje vyplnění formuláře a odeslání zboží zpět.
T píšeme pouze u slova STANDARTA
Standarta je typ vlajky nebo praporu, který se používá jako oficiální symbol nebo insignie určitého státu, armády, panovníka nebo organizace. Standarta bývá obvykle menší než běžná vlajka a je často zdobená nebo bohatě vyšívaná. Typicky se používá při oficiálních příležitostech, ceremoniích nebo vojenských přehlídkách.
Další chytáky z gramatického speciálu
Zajímají vás další gramatické chytáky kromě dvojice „standartní nebo standardní“? Podívejte se naše další články:
Vystudovala předškolní a mimoškolní pedagogiku na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální, kde se specializovala na výuku české gramatiky pro děti. Pracovala jako učitelka v mateřské škole v Praze Řepy, kde se podílela na tvorbě vzdělávacího programu a od roku 2019 vedla dětské dílničky pro předškolní děti, zaměřené na rozvoj jejich kreativity a jemné motoriky. Je držitelkou certifikátu Zdravotníka zotavovacích akcí a vášnivou milovnicí české přírody, španělských filmů a italské kuchyně. Aktuálně je na mateřské dovolené se svou dcerkou Amálkou, které věnuje většinu svého času.