
Povídka „Maryčka Magdonova“ je jedním z nejslavnějších děl Petra Bezruče. Maryčka Magdonova je mladá dívka z chudé rodiny, která se po smrti matky musí starat o své malé sourozence. Bezruč chtěl ukázat, jak krutý může být svět pro ty, kteří žijí v chudobě a nemají zastání. Tato balada se stala symbolem utrpení a beznaděje obyčejného člověka.
Maryčka Magdonova
Šel starý Magdon z Ostravy domů,
v bartovské harendě večer se stavil,
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdonova.
Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil.
Pod vozem zhasla Magdonova vdova.
Na Starých Hamrech pět vzlykalo
sirot,
nejstarší Maryčka Magdonova.
Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Budeš jim otcem a budeš jim matkou?
Myslíš, kdo doly má, má srdce taky
tak jak ty, Maryčko Magdonova?
Bez konce jsou lesy markýze Gera.
Otcové když v jeho robili dolech,
smí si vzít sirotek do klínu drva,
co pravíš, Maryčko Magdonova?
Maryčko, mrzne a není co jísti…
Na horách, na horách plno je dřeva…
Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat,
má mlčet, Maryčko Magdonova?
Cos to za ženicha vybrala sobě?
Bodák má k rameni, na čapce peří,
drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku,
půjdeš s ním, Maryčko Magdonova?
Cos to za nevěstu? Schýlená hlava,
fěrtoch máš na očích, do něho tekou
hořké a ohnivé krůpěje s lící,
co je ti, Maryčko Magdonova?
Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku
jízlivou budou se smáti ti řečí,
se synky uzří tě Hochfelder žid.
Jak je ti, Maryčko Magdonova?
V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla,
kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci
po cestě, Maryčko Magdonova?
Maryčko, po straně ostré jsou skály,
podle nich kypí a utíká k Frydku
šumivá, divoká Ostravice.
Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor?
Jeden skok nalevo, po všem je, po
všem.
Černé tvé vlasy se na skále chytly,
bílé tvé ruce se zbarvily krví,
sbohem buď, Maryčko Magdonova!
Na Starých Hamrech na hřbitově při
zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdonova.
O autorovi
Petr Bezruč byl český básník, který proslul především svou sbírkou Slezské písně. Ve skutečnosti to ale nebylo jeho pravé jméno – narodil se jako Vladimír Vašek (1867–1958). Zaměřoval se hlavně na život obyčejných lidí ve Slezsku – horníků, dělníků a rolníků. Jeho básně jsou drsné, smutné a plné soucitu s chudými lidmi.
Další básničky, písničky a říkadla
Pokud mají dětí kolem vás náladu na další básničky, říkadla, tak vřele doporučujeme tyto:
- Paci paci pacičky, táta koupil botičky
- Podivný návštěvník
- Pohybové říkanky pro nejmenší
- Polámal se mraveneček
- Pro 2. třídu (3 sloky)
- Pro 6. třídu
- Pro 5. třídu
- Pro babičku
- Pro bráchu k narozeninám
- Pro babičku k narozeninám