Seznamovací hry pro děti v MŠ: Jak v září prolomit ledy

Září je za chvíli tady a s ním i první dny ve školce. Do tříd po celé republice přichází nové děti, které se ještě neznají – a právě seznamovací hry jsou skvělý způsob, jak mezi nimi trošku prolomit ledy. V dnešním článku se zaměříme na hry, které máme osobně vyzkoušené a děti se u nich skvěle baví.

Všechny hry mají pár společných rysů. Pravidla jsou jednoduchá a dá se je vysvětlit během pár vět. Nikde se nepíše ani nečte, takže jsou vhodné i pro nejmenší, kteří ještě neumí písmenka. Hry jsou určené pro děti od 3 do 6 let a každou z nich zvládnete odehrát klidně do 15 minut, takže se skvěle hodí i jako krátká aktivita na úvod dne.

Seznamovací hry pro děti v MŠ

Obsah

Seznamovací tanec

Paní učitelka pustí hudbu – ideálně nějakou taneční – a děti si užívají tanec a pohyb. Ve vhodný moment hudbu vypne a zavolá jméno jednoho dítěte spolu s částí těla, například: „Toník, noha!“

Poté nahlas počítá do deseti. Za tu dobu musí ostatní děti najít Toníka a dotknout se jeho nohy (nebo se jí držet). Vznikne veselá tlačenice, kterou děti milují.

Vláček motoráček

Před hrou si každé dítě vezme do ruky jednu hračku a všichni se postaví na jednu stranu místnosti nebo hřiště. Na druhé straně stojí paní učitelka a přednáší básničku:

Jede vláček motoráček,
veze děti, kupu hraček.
Zastavit snad nedovede!
Kdo to s námi dneska jede?
Učitelka Maruška s piánkem (například)
Lístek se tu nekupuje!
Kdopak k nám teď nastupuje?

Na konci řekne jméno jednoho dítěte, třeba Toníka. Ten si sedne za paní učitelku a společně říkají básničku – tentokrát ji recitují společně a gesty:

Jede vláček motoráček – všichni ve vláčku dělají rukama pohyb jako mašinka
veze děti, kupu hraček – všichni ve vláčku zvednou svou hračku
Zastavit snad nedovede! – všichni ve vláčku hubují prstem
Kdo to s námi dneska jede? Učitelka Maruška s piánkem, Toník s panáčkem
Lístek se tu nekupuje! – všichni ve vláčku kroutí hlavou
Kdopak k nám teď nastupuje?

Básnička se opakuje pořád znovu a s každým kolem přibude do vláčku další dítě, dokud se nepřipojí všichni.

Zmenšující se kruhy

Paní učitelky vytvoří na zemi čtyři kruhy – třeba z provázku nebo lana – a každý označí jinou barvou (zelený, žlutý, modrý, červený).

Pak dětem položí otázku typu: „Kdo má raději banán, jde do červeného kruhu. Kdo má raději jahůdku, jde do modrého.“ Děti se co nejrychleji přemístí do svého kruhu.

Po chvíli paní učitelky kruhy zmenší, takže je v nich méně místa a vznikne ještě větší mumraj. Hra se dá opakovat s různými otázkami (oblíbené zvíře, barva, roční období…).

Strašidýlko pod dekou

Všechny děti zavřou oči a společně vydávají nějaký zvuk, třeba táhlé „lalalalááá“. Paní učitelka mezitím jedno dítě odvede a schová ho pod deku.

Poté vyzve ostatní, aby otevřely oči. Děti se shromáždí kolem deky a hádají, kdo se pod ní skrývá. Čas od času mohou zavolat: „Strašidýlko, houkni!“ – a dítě pod dekou zahouká „Húúú!“

Tahle hra je oblíbená hlavně u nejmenších dětí, které ještě neumí spočítat, kdo ze skupinky chybí.

O autorovi

Mgr. Jitka Svobodová
[email protected]
Mgr. Jitka Svobodová je zkušená pedagožka s magisterským vzděláním z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde se zaměřila na anglický jazyk a matematiku. Své profesní zkušenosti získala jako učitelka na prvním stupni základní školy na Praze 13, kde kromě výuky vytvářela i výukové materiály. Od roku 2016 organizuje dětské tábory v Pardubickém kraji a od roku 2018 vede doučování angličtiny pro žáky v okrese Praha-západ. Během mateřské dovolené začala psát pro web Prodeticokoliv.cz, kde sdílí své zkušenosti z oblasti vzdělávání a volnočasových aktivit pro děti.